Topolná

Muzeum v přírodě

Zemědělská usedlost Topolná č. p. 90

Dům č. p. 90 je selskou usedlostí s patrovou komorou. Dům má typickou zástavbu do písmene L a kovárna je poslední částí hospodářského traktu. Na domě č. 90 pracoval jako kovář až do konce 30. let tohoto století Karel Navrátil. Většina občanů Topolné si u něj objednávala potřebné kovářské výrobky. Byl velmi zručným a vyhlášeným kovářským mistrem. Vyráběl náročnější kovářské předměty – kutí do vozů, pluhy, radlice. Nikdy nedělal podkováře, nekul koně. Původní kovárna byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1998. Areál usedlosti byl doplněn v roce 1996 kopií stodoly a v roce 1998 roubenou studnou. Kromě již zmíněné kovárny interiéry objektu nejsou běžně přístupny návštěvníkům, veřejnosti však dobře slouží dvorní trakt, který je přizpůsoben k pravidelným vystoupením folklorních souborů a hudebních těles.

Dům č. p. 93 je selskou usedlostí s patrovou komorou, hospodářským traktem a výměnkem. Od roku 1755 zde žil nejstarší rod Hrdinů – Záhumenských a hospodařil na půllánu. Prvními majiteli však byli Martin a Pavel Turečkovi. V roce 1640 hospodařili na ¾ lánu. Dům má za hospodářskou částí výměnek s jiným parcelním číslem, neboť poslední z majitelů odstoupil rodičům část parcely. Jako poslední zde bydleli bratři Jan a Josef Hrdinovi. Velká část objektu je na požádání přístupna veřejnosti, která zde nalezne expozici lidového bydlení a původní chlévy se zemědělským nářadím. V patře komory mohou návštěvníci zhlédnout soubor vybraných předmětů, vztahujících se k praní a mandlování prádla a expozici rybářství.

V roce byl 1994 celý objekt rekonstruován a přistavěna na původním místě kopie zděné stodoly. Areál zemědělské usedlosti byl postupně do roku 1999 doplňován drobnými stavbami – přístřeškem stodoly pro velké zemědělské nářadí, sušírnou ovoce z nepálených cihel, udírnou, včelím úlem, vahadlovou studnou a polním dřevěným křížem. Celý pozemek byl ve stejném období osázen vybranými starými odrůdami ovocných stromů a dřevin.