Březová

Březovská Kyselka
Obec byla dříve známá svými asi šesti prameny sirovodíkové vody. Dokonce tu kdysi byla stáčena pod názvem Blumenbašská kyselka. V roce 1576 lékař Tomáš Jordán z Klausenburku ve svém díle o léčivých vodách uvádí jeden z těchto pramenů jako léčivý. Tato historie zdejších pramenů ale bohužel již upadla v zapomenutí. Dva prameny zde však zůstaly. Prvním z nich je silně železitý pramen, vyvěrající v travertinovém podloží, uložený v dřevěném soudku. V dnešní době již není vhodný k pití. Druhým pramenem je silně železitá voda, tzv. březovská kyselka. Toto místo několikrát navštívil i jeden z našich hudebních skladatelů Leoš Janáček, aby se zde inspiroval v tvoření svých skladeb. Slavného skladatele táhla na Březovou rozmanitost krajových lidových písní.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
V Březové stávala původně kaple, o jejíž existenci svědčí zápisy v děkanské kronice z roku 1662. Za významné finanční pomoci Maxmiliána Kounice, na jejím místě vyrostl v roce 1747 malý kostelík. Obec Březová se v těchto letech zalidňovala a velikost kostelíka již nevyhovovala. Díky iniciativě a energičnosti tehdejšího faráře Františka Černoška začal v 2. polovině 19. století vznikat současný kostel. Traduje se, že místní kostel patřil do Březové nad Svitavou a tamější do slovácké Březové. Práci na kostele velice ztěžovaly nepříznivé okolnosti, jako krupobití, květnové mrazy, požár, který zničil devatenáct domů, onemocnění dobytka. Průběh stavby ohrozila i rakousko pruská válka. Přesto všechno se díky tvrdé práci dělníků z Březové, Olšovce a Lopeníka podařilo kostel dokončit a zasvětit jej sv. Cyrilu a Metodějovi. Stal se nejvýznamnější dominantou obce a hodnotným dokladem architektonické tvorby konce 19. století. Od roku 1987 patří kostel sv. Cyrila a Metoděje mezi kulturní památky.